Re: Které země jsou nám kulturně blízké?

Pamatuji ruské tanky, jak byl pak zcela zničený asfalt. Pamatuji i ruská vojenská vozidla. Nákladní auto středem vozovky, český řidič se musel vyhnout do škarpy. Pokud udělali nějakou nehodu, vč. smrtelných, tak se nic nestalo. Pokud by jim náhodou Veřejná bezpečnost zaslal hlášení o nehodě, tak to ruští důstojníci hodili do koše. Ruští vojáci byli velmi arogantní i stylem jízdy po silnicích. I já Milovice znám, jako kluk jsem tam projížděl na kole. Jezdit se tam nesmělo. Ale na kole jsem se dostal i do vojenského území Rusů, viděl jsem jejich pořadová cvičení na place. U Milovic, myslím směrem na Straky, tam měli velký radar. Jejich letadla byla slyšet i dosti daleko od Milovic. Do země tam vypouštěli vyjetý olej či motorovou naftu, s tím se Rus nepáral.

Jinak jistě, Rus umí být zvláštním způsobem srdečný a jakoby bezprostřední. Pak klidně člověka podrazí. To je ruský styl. Ruští generálové a maršálové, kterým byli podřízeni ministři obrany porobených zemí, ty byli vůči těmto generálům velmi hrubí a arogantní. Bolševická arogance, to je ruská škola.

Mně je blízká anglosaská zdvořilost. Kulturně nám Američané a Britové jsou trošku vzdálenější, my jsme střední Evropa. Ale já mám rád jejich kulturu. Tam je tradice určité úcty k člověku. U nás ta tradice moc nebyla, i Rakousko byla nesvoboda, Německo, to znalo zas takový pruský styl autority. Jenže co k nám přinesli Rusové, to je daleko, daleko horší. Nemám moc potřebu milovat okupanty a vrahy. Rusové nezměnili svoji mentalitu, rozhodně ne k lepšímu. Změny jsou spíš mutací. Místo sovětského stylu nesvobody tam je cosi, co by šlo označit jako nacismus v ruské podobě. Za bolševika poněkud nacionalismus tlumili, dnes ho naopak živí.