Re: Ničení věcí v emocích

Neznám detaily, ale v zásadě je mně rozhodnutí soudu sympatické.
Totiž takhle - já si typický zločin poškození cizí věci představuju tak, že někdo něco někomu poškodí s úmyslem způsobit mu škodu. Musí to tedy především provést tajně, aby se na něho nepřišlo.
Pokud někdo někomu něco veřejně ve vzteku zničí, pak tu jednak chybí promyšlené jednání, jednak je zjevné, kdo je za škodu zodpovědný a bude ji muset nahradit. Zavrženíhodné je to pořád, ale že by to mělo být trestné a pachatel by případně měl jít do vězení, to mně přijde přehnané. Samozřejmě by měl řádně nahradit škodu (a plně, nejenom v takzvané prokázané výši).
Podobně třeba obecně nemám námitky proti trestnosti sprejerství, ale nesouhlasím s trestním postihem člověka, který v rámci nějaké protestní akce načmáral klikyhák na vozovku umyvatelnou barvou.
Je to samozřejmě na hraně, pokud si někdo myslí něco jiného, tak proč ne, ale mně je to rozhodnutí soudu, znovu opakuju, sympatické.