Re: Děti bičované k výkonu jsou bezradnější než kdysi "děti ulice"

Monty, čtení není pro mě pasivní zábava. Buď si uvědomuju, co čtu (i za chůze, to se nevylučuje) a v tom momentě už jsem sakra aktivní (přemýšlím o tom, vedu s textem určitý vnitřní dialog, porovnávám s vlastní zkušeností, názorem, ...). Literaturu, při které bych nevyvíjela žádnou duševní aktivitu, prostě nečtu. Je taky fakt, že dost knížek odkládám po prolistování, že tím tedy čas (byť za chůze) trávit nemusím. Raději než číst něco bezmyšlenkovitě si vymýšlím svoje věci, a vůbec přemýšlím o svém. Ale možná tě to pasivní čtení částečně živí (k něčemu to potřebuješ) - no ale v tom případě tedy čtením takových věcí zase už pracuješ Nebo je to pro tebe jediný způsob, jak vypnout mozek, aby právě nemyslel na tvoje vlastní věci - ať již soukromé nebo práci? To by šlo, ale to já dělám jinak, pravda...