Re: Jak jste na tom s trpělivostí?

Příběhy to je úplně jiná kategorie. To poslouchám také ráda

Mám na mysli takové to každodenní vykecávání se ze všedního života. Třeba to, co tu bylo včera. Stačí mi říct jako chlapovi že je k večeři guláš. A nepotřebuji slyšet, jaká tam byla děsná fronta, jak to maso bylo moc malé nebo velké, že řezník kvůli tomu musel zajít do skladu a jak to dlouho trvalo, tak se ve frontě mezitím někomu rozbrečelo dítě. Když řezník přišel,cizí dítě stále řvalo a už to ječení nemohla vydržet jedna seniorka a začala dávat mámě kázání. Načež se do toho vložil další senior a zažal říkat filozofickou úvahu, zda je lepší dítě nechat řvát nebo ne. V tu chvíli do obchodu vešel pán, všechny předběhl a začal vykřikovat, že tu včera zapomněl děštník a jak se všude krade. Konečně řezník navážil maso a já si ho mohla odnést. Ale co se nestalo, na chodníku před obchodem jsem uviděla.....atd., atd.