Neumím se správně zamilovat

Celý život si vždy neomylně vyberu muže, který je tak trochu neřád... Už mnohokrát jsem nechala plavat ty slušné, zodpovědné a ty, kteří mě milovali jen proto, abych se hnala za těmi nesprávnými :-( V současnosti jsem už čtyři roky rozvedená, mám za sebou jeden vztah, který již tradičně ztroskotal na tom, že se ukázalo, že dotyčný má zájem jen o rozptýlení nikoliv o mě či o závazný vztah. Nedávno jsem potkala muže, který je milý, zodpovědný, chce pevný vztah, má rád mě i mé děti. Vím, že bych měla být vlastně šťastná, jenže si čím dál víc uvědomuji, že v tomhle vztahu pokračuji jen z rozumu. Že i když se snažím, tak zkrátka nejsem zamilovaná. Je mi s ním na jednu stranu hezky, na druhou stranu vím, že když se měsíc neuvidíme, tak mi to vlastně bude jedno... Přemýšlím, co s tím? Nechci vlastně toho moc? Je mi čtyřicet a měla bych být ráda, že jsem potkala někoho zodpovědného, milujícího a měla bych už asi přemýšlet hlavou a nechtít nějakou bláznivou zamilovanost. Jak to máte vy? Myslíte, že zamilování ještě může přijít? Cítím se vůči němu nečestně a jako bych podváděla :-(