Re: Máte doma snílky?

magrato, což je prostě to, že si ten člověk nevěří, že je dost dobrý i bez toho, že je - úspěšný, realizovaný?
Ono to s tím souvisí, jen je potřeba se podívat víc do hloubky.
Možná tomu druhému stačí, že ten druhý je...a že je s ním pohoda a že mu je s ním dobře, není pro něj důležité to, co ten druhý dělá.

Ale zas se obloukem můžeme vrátit k tomu, že pokud je člověk sám se sebou nespokojený (tedy zdá se mu, že je takový a makový a že se třeba tady nerealizuje v tom tvořivém), šíří to kolem sebe, to se zakrýt nedá....a může to prohlubovat celou tu nespokojenost celkově.
(Ono i tady je to o pocitech...ale samozřejmě se o tom nesmí moc mluvit .)

Nehledě na to, že má zkušenost, že čím víc se člověk urputně snaží něčeho dosáhnout, tím víc ten cíl uniká.
Ale to by zas byla strašně rozsáhlá úvaha.

Je důležité, aby člověk měl rád sám sebe a přijímal se...což je opravdu strašně těžké.
A aby si uvědomil, že se střídají v životě různá období - úspěšná i neúspěšná...a je právě fajn, když jsou na to všechno lidi dva, že se podrží, že se podpoří, že se prostě a jednoduše mají rádi a spolupracují. Ve chvíli, kdy se daří jednomu, nemusí se dařit druhému, ta období nejsou stálá, mění se během let a desetiletí...je nějaká krize u jednoho, u druhého, u obou...a je fajn, když je tu vždycky ten druhý na podporu a spolupráci.
Není to nebezpečné, je to běžné, to je normální život..