Re: Poděkování uživatelce

Jednu dobu jsem na tom byla hodně zle, existenčně a finančně. Zdejší uživatelky mě srovnaly natolik, že jsem si nechala pomoct od vlastní rodiny k tomu zásadnímu, k bydlení.
Půl roku nato mi přišla obrovská krabice plná věcí pro kluka, děkovala jsem tehdy zde, veřejně, dojalo mě to hrozně a moc pomohlo, vydrželi jsme s tím snad dva roky :)
Krabici dodnes mám. Odkládám do ní zas naše věci, které jednou za čas vozím na charitu. V mezičase v ní spí můj starý kocour :)
(Tehdy mi přišla spousta meilů s nabídkou pomoci - neuměla jsem, nechtěla, styděla se a bála na ně reagovat - chci, aby to tu zaznělo, pokud někdo v sobě cítí křivdu, že jsem třeba někomu neodpověděla. Říct si o pomoc není snadné, ještě těžší je ji pak přijmout, člověk si říká, že to není až tak zlé a to pomáhající odradí - k tomu je asi potřeba nějakého instinktu, že se nedají odbýt..)

Také mi hodně pomohla Placatka svými radami v době rozvodu. Přestože se táhl skoro dva roky a přesto, že v diskusích k těmto tématům je často přísná a důrazná, v meilech byla vždy naprosto věcná. Doufám, že jsi tehdy dostatečně poděkovala, protože právní pomoc byla pro mě nedostupná.

A trn z paty mi vytrhla sestřička na dětské Jipce, když mě nechala sedět u počítače do dvou v noci a vy jste se mnou byly.. to mi vhání slzy do očí dodnes!

Je to moc pěkné téma! Abych nekončila tak smutně, chci ještě připomenout, jak mi jedny vánoce přišel balíček od jedné zdejší paní - prostě na zlepšení nálady :) - byl v něm šampon pro mě, velká čokoládová hvězda pro kluka a malé skleněné srdíčko se čtyřlístkem. To bylo tak krásné! Dodnes ho mám pod polštářem...