Re: Už zase nežeru

EEcto,

za zdravý přístup považuju především mít se rád i s tím, že člověk není momentálně dokonalej.

Což se vůbec nevylučuje s tím, že si řekneš, že chceš něco shodit, v pořádku je i to "vyváženou stravou a pohybem, nikoliv hladovkama, dietama a podobně".

V nepořádku mi připadá, když je někdo schopen říct, že se nenávidí, je mu ze sebe na zvracení nebo něco podobnýho, protože má pár (nebo třeba i hodně) kilo nadváhu.

A přijde mi hodně divný podsouvat druhýmu, že co vadí mně, to mu nutně musí vadit taky, a když ne, tak určitě kecá.

Já mám nadváhu cca 20 kilo, beru to, že to možná není dokonalý, ale jsem to já a cítím se normálně.

Nevím, co si mám představit pod tím, že je někdo "skutečně z hloubi srdce ráda, že je baculka" - napadlo by Tě uvažovat nad tím jestli jsi "z hloubi srdce ráda" že máš dlouhý/krátký vlasy, dlouhej nos/pršinos, nebo nohu čtyřicítku? Tak to prostě je a patří to k Tobě, něco z toho se dá změnit (tloušťka, vlasy), něco ne, ale furt jsi to Ty, nebo ne?