Re: Kdo tráví čas hodnotněji?

Grainne,

ale co když ta ženská měla taky organizovaného koníčka?

Lakování nehtů a návštěva nákupních center je jistě nouzový relax v momentě, kdy prostě potřebuješ na chvíli vypadnout, ale rozhodně to není plnohodnotná náhrada pro někoho, kdo byl zvyklej si jít třeba zahrát volejbal.

Proč to všichni navrhujete tý ŽENSKÝ jako samozřejmost, že ona teď může mít jenom takovýhle koníčky, a zároveň berete jako samozřejmost, že ten chlap si ty svoje "odcházecí" ponechá?

Nezlob se, ale to mi přijde strašný.

Samozřejmě pokud to vyplyne ze situace a VŠICHNI JSOU S TÍM SPOKOJENI, tak neřeknu ani popel. ALe my se tu bavíme o situaci, kdy to tý ženský VADÍ, že musela naráz se vším seknout. A připadá mi, že tady spousta lidí říká "cos myslela, krá.vo, když sis pořizovala děti, tak jsi přece musela počítat s tím, že budeš sedět doma na zadku, proč sis je teda pořizovala, když to nechceš? přece KAŽDÁ ŽENSKÁ to musí cítit, že od dítěte ani na krok a že je to to nejcennější atd., to bys, ty trubko, chtěla vyměnit za nějakou pofidérní zábavu, který si užiješ ještě dost a dost pozdějc?" a jedním dechem říká "přece nemůžeš chtít po chlapovi, aby se vzdával něčeho, co má rád, jen kvůli tomu, že si tě vzal a má s tebou dítě, PŘECE JSI VĚDĚLA, ŽE MÁ TU ZÁLIBU, když sis ho brala, takže co máš teď co chtít, aby se v ní jakkoli omezoval, a o co tak extrovního by ten chlap přišel, kdyby nebyl s miminem"?

Prostě diametrálně odlišný metry, superpřísnej na tu ženskou, supermírnej na toho chlapa. Nelíbí se mi to ani trošku. Když jsme si pořizovali děti, tak mi bylo vcelku jasný, že se budu muset v lecčems omezit a taky jsem to udělala a považovala jsem to za přirozený, prostě něco za něco. Považovala bych za totální nezralost říct partnerovi "bral sis mě jako sportovkyni zvyklou chodit 3x týdně na trénink, tak teď nemáš co remcat, že tam chodím".

ALE TO SAMÉ VYŽADUJI PO PARTNEROVI, a kdyby on to řekl mně (brala sis mě atd. tak se nediv), a projevil neochotu cokoli měnit při ZÁSADNÍ ZMĚNĚ situace (což narození dětí bezesporu je, brala bych to jako jeho zásadní selhání.