Re: Dlouhodobé odloučení od partnera

Tuten, třeba můj otec také vyjížděl pryč, v dětství jsem si ho vlastně moc neužila. Poprvé na dva roky, podruhé na rok a něco (neseděl ve vězení, jezdil jako projektant po rafineriích v cizině ), potom cca rok dojížděl domů jenom na víkendy. Poprvé odjel když mi byly 4 roky a to jsem to nějak moc nevnímala, bylo mně to jedno. Horší to bylo podruhé, odjel když mi bylo 10 a vrátil se když mi bylo skoro 12 let. Jako já jsem po něm nějak nesmutnila, s mamkou jsme to zvládaly úplně v pohodě, ale jeho návrat byl takový zvláštní. Prostě odjel od malého dítěte a přijel, když tak byla už pubertální rádobyskoro slečna, která byla už mentálně někde úplně jinde. Moc to nepobral a choval se ke mně pořád stejně jako před odjezdem a já jsem to také moc nepobrala a chovala se jako puberťák. Cestu jsme k sobě moc nenašli. Později se to trochu zlepšilo ale potom zase zhoršilo a teď je to v kopru úplně, udržujeme spolu takové společenské minimum .