Tutenstein,
je to ale fakt hodně o zvyku.
Moje prvňačka te´d byla dlouho nemocná, nezabraly jí atb, jezdili jsme na injekce. Měla spoustu času, na kterej není zvyklá. Viděla jsem ten šílenej rozdíl, s jakýmpřistupovala k úkolům...
Příklad: v prvouce se měli kouknout na video ze série "byl jeden životů. Bylo to o zubech, kazech, jídle , čištění zubů a tak. Pak měla tři pracovní listy, kde měla vybarvit zuby dospělýho, jinak řezáky,špičáky,třenový zuby, stoličky, pak porovnat dětskej chrup, odpovědět na nějaký otázky, dopsat nějaký věty.
Dělat to běžně po tréninku, tak to vypadá tak, že v autě jí hodím tablet, pustí si na youtube ten seriál o zubech, přijedeme domů, jde hned ke stolu, já jdu něco připravit k jídlu a ona vyplňuje, hodím jí 4 pastelky-dělej, ať se stihneš najíst, během deseti minut všechno hotovo, komplet.
Ten stejný úkol, když měla spoustu času, trval tři hodiny!!!!

Říkala jsem si, že dělat to takhle pořád, zabilo by mě to. na necítí ten tlak, chodí si řezat pastelky, na záchod, moc přemejšlí, jeslti vybarvit touhle barvou nebo jinou,děs...

Takže s těma tréninkama to jde u nás efektivnějš a rychlejš, kupodidu..