Re: 3. třída - více než 30 dětí ve třídě?

PJana,

nejen na učiteli, ale také na složení třídy.

Měla jsem teď i návštěvu z PPP, a psycholožka, která se dlouhodobě zabývá dětmi s poruchami chování a patologickými jevy konstatovala, že takové složení a v takovém počtu dětí je neúnosné a že obdivuje, jak to zvládám.

A ano, navenek to vypadá nezvládnutě, když tam musela přijít, že jo...

Přitom každé to dítě samo o sobě je v pohodě i se svým problémem. Ale ta kumulace, vzájemná interakce a navíc ten počet z toho dělá třídu, kde člověk může dělat první poslední, ale přesto dosáhne jen zlomku toho, co v jiné třídě. A není to jen můj dojem, kolegyně, co učí třeba dvacet let a mají teď tu čest mít moji třídu na patře, tak to tak hodnotí taky. Přitom samy mají ve třídách po 30 dětech a jedna také "zajímavého" složení....ale ta je zažila už loni (měla třídu vedle mě) a říkala, že to je prostě mazec.

Ale jo, když má člověk štěstí a sejde se mu těch 30 dětí plus mínus podobně laděných, tak se i to dá. Problém právě je, že takhle se to nesejde vždy. U mě třeba loni nadělalo velkou paseku to, že většina třídy byla na hranici školní zralosti, plus jedno dítě nezralé....což samo o sobě problém není, prostě se s nima pracuje trochu jinak, jede se ze začátku pomaleji, víc se procvičuje, co už jiní umí ze školky atd....ale jako kontrast k nim mám dítě přezrálé (ne nadané, takže zdaleka neumělo, co umět mělo, ale už bylo za tím obdobím, kdy to děti baví se učit)....a to dokázalo totálně rozložit jakýkoliv pokus s tou třídou pracovat, jak by potřebovala (hraní, pohádky, básničky, hezky dětsky), ostatní se chytali jak mouchy na mucholapku, takže metody, které běžně fungují, selhávaly jedna za druhou. Ve vyučování, i v družině...byla nutné dost náročná práce s tím jedním dítětem, spolupráce s rodiči, no a následně náprava škod, co se stihly vytvořit, než se to srovnalo...a to byl jeden jediný problém z té řady....