Re: Nase rodinna apokalypsa pokracuje

Berdo tak to je síla jak jste dopadli na dovče a člověk se vždycky tak těší. Tak držím moc palce, ať tě dají co nejdříve dohromady a Martínkovi noha dobře sroste a ucho se uzdraví. Jste si to opravdu vybrali vrchovatě.


Stejně většina úrazů je téměř z ničeho, co poslední dobou slýchám, tak nikdo se nedolámal, že by opravdu jel nebezpečně a rychle, většina už dojížděla, nebo přejížděla a šup koleno v pytli.
Já zkoušela Ondru jednou mezi nohama a taky jsme spali a odneslo to koleno, naštěstí mě tenkrát Jarda rychle zvedl a krom pohmožděniny z toho nic nebylo, ale od té doby jsem to pak už nedělala, bojím se toho. A jak píše Michala, nejsem tak dobrý lyžař a po té zkušenosti jsem ho dávala do školičky, opravdu jsem se pak bála.
Stejně můžeš jet za dítětem, dávat mu rady, ale když to nezvládne a rozjede to, narazí do stromu nebo cokoli jiného, tak to stejně neovlivníš, jak ho na tom svahu chytneš, to jsem se vždycky jen v duchu modlila, ať to dá a sjede ve zdraví.
No nebudeme odrazovat ostatní od lyží, ono ne vždy se něco stane, prostě jsou dny, kdy nám není souzeno..

Myslím na Dominku, zítra nástup do Mototola, tak ať je to vše v pohodě

Dádo i když si neužiješ lyžovačku, tak si alespoň užiješ Domču, čerstvý vzduch, vínečko... a Vojta si užije ségru, naučí na snowboardu. Prostě budeš relaxovat
VOJTOVI VŠE NEJ K DNEŠNÍM NAROZENINÁM!

Romčo, já Verče taky držela palce, ale což zkusí to třeba příště, myslím, že příležitostí bude mít ještě spousty. A taky jsem ráda, jestli bude dál chodit za Ondrou