Re: Citová závislost na druhé osobě

Já si myslím, že jednostranná citová závislost v pořádku není.

Ne v tom smyslu, že má člověk toho druhýho hodně rád a že by mu chyběl.

Ale pokud je to tak, že on na tom druhým visí, kdežto ten druhej ho má "na salámu" tak to opravdu o nějakým problému svědčí.

Citově investovat do někoho, koho nezajímám, je podle mě patologický, protože si tím ten investující něco kompenzuje.

Ten, do koho je investováno, v tom může klidně být úplně nevinně (protože kdo z nás může za to, že se do něj případně zamiluje někdo, kdo ho vůbec nepřitahuje), v tom horším případě toho může i zneužívat.

Podle mě mají šanci vztahy, který jsou OBOUSTRANNÝ a hlavně NIKDO TOHO DRUHÝHO NENUTÍ dělat TO, CO NECHCE (případně se k tomu nenutí ten člověk sám). Všecko ostatní jsou náhražky a zoufalost (i když se to momentálně může jevit jako hezký)-