Re: Materiální reciprocita a přátelství

Nemám spojeno přátelství s materiálními záležitostmi "jen tak". Od té doby, co máme děti, je největší hodnotou, kterou si můžeme "věnovat" čas na setkání, nedáváme si s kamarádkami už ani dárky k narozeninám, jen si popřejeme. Když se vidíme i s dětmi, tak spíš máme tendenci donést něco dětem, ale spíš drobnost. Ale pokud je někdo v potížích, podle možností se snažím pomáhat i materiálně (některé kamarádky jsem pomáhala stěhovat, i menší finanční částky jsem půjčovala, případně později nechtěla vrátit, dokonce jsem fyzicky pomáhala při stavbě RD ) a taky jsem občas "něco" obdržela (rovněž pomoc při stěhování v době, kdy jsem byla sama a bez auta, občas nějakou "technickou pomoc", když měla některá kamarádka šikovného partnera atd. A poskytujeme si vzájemně "odborné rady" v záležitostech, kterým kdo rozumí, má zkušenosti atd. Nijak si podobné věci nepočítám a neeviduju položky dal/má dáti. Pokud jde o ty probírané restaurace, běžně si platíme každá svoji útratu a když byla nějaká kamarádka ve finanční nouzi, tak jsem ji buď pozvala "na pivo" (najedly jsme se prostě doma nebo někde) nebo jsme vůbec do restaurace nešly. Já si třeba moc ráda povídám při chůzi v nějakém pěkném prostředí a to je cca zadarmo Mně se chvála bohu od ukončení studia nestalo, že bych si alespoň to "pivo" nemohla zaplatit (ale je fakt, že třeba během VŠ jsem často hospodu vynechala,i když šla celá parta a nebo jsem holt pila levné pivo (a vydržela s jedním celý večer , i když jsem třeba měla chuť na něco jiného. Ale když se občas stalo, že někdo trval na tom, že zaplatí i moji útratu (z různých důvodů), tak jsem to prostě přijmula ...