Re: Přijímačky

Monty,

buď ráda, že tvoje dítě díky působení pedagogů druhého stupně neskončilo v péči psychologa, somatizováním do té míry, že za 3 měsíce bylo schopno jít do školy třeba jen jeden až dva dny v týdnu, než se opět složilo, totální demotivaci k učení a později k životu....

A to bylo vlivu těchto "pedagogů" to dítě vystaveno jen rok. Další dvě vynechaly to somatizování, ale ani jedna by se do té školy nevrátila ani za zlaté prase. A to jedna musí být pořád sama doma, i když je velmi společenská, ale prý radši tohle, než místní škola, druhá musí dojíždět do Prahy, což zejména ráno je "výživné", i když ty cesty domů, kdy přes hodinu stojí v narvaném autobuse také nejsou nic moc...ale opět, prý všechno lepší, než místní škola.

Kamarádky dvě dcery na škole zůstaly, jedna dostala v šesté třídě trojku z matiky a i když od té doby stokrát předvedla, že umí, tak má prostě trojku pořád. Nechala se i přezkoušet před komisí (žádala matka, ale iniciativa vzešla od té holky), u zkoušek jí řekli, že to umí, ale stejně jí nechají trojku, protože má slabší logiku a že k přijímačkám (v devítce) je to jedno...mohla mít asi jen dvě dvojky, takhle má trojku, což při váze 50 % za vysvědčení je sakra znát.

Celou situaci na škole dokresluje situace druhé dcery, kde naprosto není respektovaný IVP, naopak, jakoby dělali všechno pro to, aby situaci ještě zhoršili, z matky udělali "prudičku", holka je v sedmé třídě a má vážné psychické problémy a z nich plynoucí problémy spojené s pubertou...Já tu holku znám, často k nám chodila, já se s ní učila...teď je to úplně jiný, zcela zlomený a apatický člověk...o přestup kamkoliv jinam se matka snažila celý loňský rok, ale všude je plno...holka nemá úniku...

Tolik moje zkušenost a reakce na tvoje zpochybňování "strašného druhého stupně" coby důvodu k odchodu na osmiletý gympl.

Buď ráda, že se tě to netýká...