Re: Děti začínají být drzé

Rozmohl se nám tu takový nešvar...
Soucítím, neporadím.
Syn je třeba drzý doma, ale nikdy se na cizí, je taktní a myslím, že se umí chovat a uznává autority.
Dcera ani to ne. Od 2. tř. řešíme poznámky za odmlouvání, drzost a nevhodné vyjadřování vlastního názoru k nárokům a představám učitelky. Možná bych se měla hroutit, vypadá to, že neumím vychovávat dítě. Ale na konzultacích jsme si o tom s učitelkou promluvily, dokonce se tomu i zasmály, shodly jsme se, že "má dny" kdy to s ní jde a kdy moc ne, zřejmě to nějak souvisí s výkyvy nálad a emoční nestálostí, to má odmalička. Prostě část věcí změnit lze, část ne, je potřeba také nemít na děti přehnané nároky a požadovat něco, čeho schopné nejsou a naučit se je brát takové, jaké jsou. Ale pořád je co vylepšovat