Pohádka o boháčích se 40 tis. měsíčně

Vzhledem k tomu, že místní diskuse na toto téma jsou nekonečné, rozhodla jsem se zjistit, v čem je to čertovo kopýtko.
Takže, máme modelovou rodinu, resp. ze začátku jen partnerskou dvojici, Jeníčka a Mařenku. Oběma je kolem třiceti a ani jeden z nich nemá nic od rodičů nebo jiných příbuzných. Rodiče jsou chudí, bydlí v malých panelových bytech mimo Prahu, nemají žádné chalupy ani hospodářství, takže nemohou přispívat ani vajíčky, ani sem tam králíkem na nedělní oběd. Rodiče dávají svým dětem (a později vnoučatům) pouze dárky k svátku/narozeninám/Vánocům a jde o věci zbytné, hodnoty zanedbatelné.
Když se Jeníček s Mařenkou poznají, nemá ani jeden z nich vlastní byt. Kde by na něj taky v Praze vzal, když mají oba příjem 20 tisíc měsíčně. Jeníček bydlí v pronajaté garsonce, Mařenka se spolubydlící v pronajatém 1+1. Oba mají ušetřeno řekněme kolem 150 tis. (studovali VŠ, takže nejsou výdělečně činní více než 5 let). Vezmou se a chtějí založit rodinu. V pronajaté garsonce ovšem nikoli, takže si vezmou hypotéku na byt. To je v Praze otázka cca 3 milionů, pokud počítáme obyčejný sídlištní byt, přibližně 70 m. Našetřeno nemají mnoho a navíc nemají ani žádný nábytek a jiné zařízení kromě pár kousků z Jeníčkovy pronajaté garsonky.
Zde se naskýtá první otázka - za co si to pořídí? Mohou buď použít své našetřené peníze a jít do 100% hypotéky, nebo použít úspory jako vklad, mít 90% hypotéku, ale v bytě spát na karimatce a místo stolku používat bedničku od rajčat. Opakuji, že nedostanou od nikoho nic. Předpokládám, že na Rodině by zvítězila varianta "sledují inzeráty Zdarma za odvoz" a zařídí si byt tímto způsobem, nicméně Jeníček s Mařenkou jsou zhýralí rozmařilci a přestože nemusí mít vše nové a "hi-tech", chtějí si pořídit např. lednici a pračku normálně v obchodě. Zařízení bytu je poměrně velká investice, i když budou nakupovat v diskontech a v IKEA. Takže si ho jakž takž zařídí za první dva roky manželství, kdy již splácí hypotéku + SIPO ve výši 17 tis. měsíčně. Neušetří díky tomu nic, protože také jedí, oblékají se, jezdí do práce apod.
Pak následuje období, kdy jde Mařenka na mateřskou a jejich příjem se podstatně sníží. Mají dvě děti po třech letech, takže jde o období 6 let, kdy jejich příjem dosahuje řekněme 30 tis. (jeden plat + mateřská + dejme tomu nějaká brigáda). V této době také neušetří nic, není jaksi z čeho.
Dostáváme se k profláklé modelové situaci, kdy jsou již oba opět výdělečně činní a děti chodí do školky/školy. Náklady za bydlení po osmi letech splácení hypotéky jsou, dejme tomu, 15 tisíc korun. To je pouze hypotéka + SIPO. Další pravidelné platby jsou internet, obědy dětem ve škole, nějaké stavební spoření - řekněme čtyři tisíce korun. Osm tisíc jsou náklady na jídlo + drogerii. Protože Jeníček s Mařenkou by rádi automobil, vzali si na něj půjčku a splácí měsíčně 4 tis. korun (starší, ojeté auto). V tuto chvíli jsme na 31 tisících měsíčně. Auto něco stojí - benzín, údržba, opravy, pojistka - další dva tisíce. o je 33 tisíc. Pět tisíc měsíčně počítejme na mobily, oblečení, boty, platby typu kroužky, školní akce, časopisy, kultura, léky atd.
Vychází nám, že Jeníček s Mařenkou mohou měsíčně ušetřit krásných 2000 Kč. To je za rok 24 000 Kč. Nějak mi to nesedí, protože za to je čtrnáctidenní dovolená tak na Šumavě (nic proti dovolené na Šumavě) a nikoli zde prezentované moře a zimní lyžování pro celou rodinu.
Kde mám ve výpočtu chybu?