Re: Vliv délky rodičovské na dítě - jsou děti v západní Evropě jiné?

Ja si tady tedy nabehnu, ale z mych ctyr deti sly do jesli mezi rokem a rokem az pul 3 deti, takze zkusenosti celkem mam Ted aktualne ta nejmladsi: od pocatku se do jesli tesila, rano si nachystala boty a honila tatinka, aby pohnul, a mohli vyrazit. Ted ji jsou dva a je v tom ještě konkretnejsi, říká mu, kde ma kalhoty a boty, rve u dveri a honi ho, at si pospisi. Po prichodu se prezuje, tatinkovi da pusinku, vrhne na tety, potuli se a jde si hrat. Pri vyzvedavani vyjmenuje všechny cleny rodiny, kdo na ni doma cekaji, doma se se vsemi sourozenci pozdravi a jde si hrat. Kojena byla do 18m, cast skoro kazde noci spi s nami, je mazliva, zadny stres z odlouceni nemá, je to proste stastne normalni dite, které cast dne travi v jeslích a cast doma se svými 3 sourozenci a rodici. Podobny prubeh to mělo u druhého syna, bude mu 7 let, a ani ten v jeslích nestradal, nebrecel ani na zacatku (stejne jako ma druha dcera). Když jsem byla po operaci v Praze, dali jsme nejmladsi na par dni do soukromych jesli a byla tam uplne v pohode, okamzite si zacala hrat s dětmi, učitelkami, ty z toho byly fakt v pozitivnim soku, jak rychle si u nich zvykla. Ono nakonec opravdu zalezi na konkretnich podmínkách rodiny, na konkretnim ustavu, na konkretnich lidech v nich, ale hlavne zalezi na diteti, tyhle generalizace jsou uplne mimo. Jinak my nikoho na pomoc s dětmi nemame a jsme tu za naproste exoty, tady si nikdo neumi představit, ze by oba rodice chodili do práce a nemeli chuvu nebo baby-sitterku. My ale nikoho nechceme, nepotrebujeme, a fakt mam problem to třeba kolegum vysvětlit. Co se tyka vztahu mezi dětmi a nami, opravdu si nemuzu stěžovat, jsme si všichni blizko, deti nam duveruji, sveruji se...nemam pocit, ze mi něco uniklo, jen kvůli tomu, ze jsem posledních 14 let nebyla nonstop doma

A jinak co se tyka rozdilnosti deti ze zapadni evropy, tam to nesouvisi s rodičovskou dovolenou, ale s jinou vychovou, ale to je na dlouho, a samozrejme ani tady se neda uplne generalizovat. Nase deti se stykaji s dětmi jinych narodnosti a uprimne, radi je nemaji. Prijdou jim hlucni, arogantni, nafoukani. Prakticky od skolky vysvětlujeme, ze se nemaji v soudech unáhlovat, ale opakuje se to u všech deti, tak jsme to vzdali. Naposledy byl syn na vylete v Irsku, na farme, rano vyklidili s kamaradem dve mycky, zacali snídat, měli v toustovaci toasty a nez se stihli otocit, prisly dolu francouzske spoluzacky, které si beze slova ty jejich toasty vzaly. Kluci nerekli nic (prece se nebudou dohadovat s holkama), ale bylo to takove typicke. Ty holky ani nenapadlo, ze by se nejdriv mely zeptat, jestli si tam nahodou někdo ty toasty nedela Ja sama mam zejména s fr. dětmi neprilis dobre zkusenosti, mali spunti totalne drzi, sedi před dvermi, slusne pozadam, ze potrebuju projit a slysim dost huste komentare ..nicmene opravdu si nemyslim, ze je to kvůli kratke rodicovske...