Re: Padesátka(plus mínus), jak jste na tom fyzicky?

Tak tedy předně mě trochu udivilo, kolik je tu těch plusmínus padesátnic...ale po zamyšlení si říkám, vlastně jo, tak to je. Jen já uvnitř ještě žiju s pocitem, že je mi tak o deset let míň. Vše o příznacích už bylo řečeno, jsem na tom stejně - bušení srdce, motání hlavy, dušnost i když vyjdu schody a to i přes pravidelné cvičení a optimální váhu, to dřív nebylo. A asi si půjdu nechat změřit tlak, máme v rodině vysoký, takže to zřejmě může nastat i u mně. Už se těším na rady co omezit: zhubnout není co, solím minimálně, sportuji, nekouřím...Jinak po 45 se mi začala ozývat kolena a občas mě zabolí kdejaký kloub, záda už celkem intenzivněji. Někdy na přelomu čtyřicítky jsem si říkala, že teď mám miminko, jsem plná sil a vlastně jsem měla stejné dojmy jako ženy, které tu radí: jdi do toho dítěte klidně v 45, omladí tě, tohle není žádný věk. No jo, ale o deset let pozdějí ten souboj pevného odhodlání versus mrcha příroda prostě končí deset nula pro přírodu, i kdyby se člověk na hlavu postavil. Tak možná, kdyby na toho vlákno nakukoval někdo, komu je přes čtyřicet s myšlenkou na dítě, tak holky: fakt nekecáme, fakt to vůlí nezvrátíte, fakt to bude horší . Ale i s tím se dá celkem žít