Re: Děti strávily týden u otce na internetu

Amajdo nebreč, musím tě podpořit.
Tady mají všichni uvědomělé a chytré děti, kterým stačí jednou říct a beze slova pochopí. Ale my rodiče dětí závislých na počítačích víme svoje.
Mému synovi je 11 a od nějakých jeho 7-8 let, co má dovolený počítač a cca. 2 roky zpátky, co má tablet intenzivně bojujeme se závislostí na něm. Ze začátku jsem si taky myslela, že ho nechám "si vyhrát", že se toho přece musí jednou nabažit. Vyzkoušeno několikrát, že nenabaží.
Když ho nechám na počítači nebo tabletu naprosto neomezeně, tak se od něj nehne. A to doslova. Nepije, nehýbe se, vynechává jídla a kdyby to nebylo ponižující, tak by si snad i tu plínu vzal, aby se nemusel vzdálit dva metry na záchod. Odflakuje hygienu, nečistí si zuby. Když na něj houknu, ať se jde umýt, jenom se tak akorát postříká vodou a už je u tabletu. Taky to na něm nechává stopy, je paradoxně unavenější, otrávenější, nic než tablet ho nebaví. A když se mu tam něco nepovede, spustí neuvěřitelný hysterák. Nevěřila bych, že něčeho takového je ve svém věku schopen. Čím víc u toho je, tím je to horší. A fakt se sám od sebe nenabaží. Ani za týden, ani za měsíc. Takhle to prostě dělat nejde ať jsou prázdniny nebo ne.
A než ho nechat takhle hnít měsíc a pak ho vracet do reality, je lepší, aby to omezení bylo trvalé. Pak si zvykne a dokonce zjistí, že i za zdí pokoje existuje zajímavý život. Dneska ťuk, ťuk, snad jsme závislost odbourali. Pořád ho to baví, dneska to bez toho nejde, ale když ho ponouknu, tak je schopen dělat i něco jiného. Ale je to pořád jako když byl batole. Pořád ty podněty musí vycházet ode mě, pořád mu musím vymýšlet jinou zábavu, sám od sebe se málokdy zvedne. Ale taky už se to párkrát stalo, takže všechno zdá se, směřuje lepším směrem. Ale kdybych ho zase nechala neomezeně, tak sklouzneme tam, kde jsme byli a to nechci.