Re: Má smysl něco plánovat a těšit se ??

Paulis - a proč celý den zavřená s dítětem? Já jsem naopak se synem odmalička pořád byla někde venku, když nevyšel sraz s kamarádkou a jejími dětmi, tak jsme si vymysleli něco sami...

Jinak já jsem byla velký plánovač - před mateřskou...všechno jsem měla ráda naplánované hodně dopředu, upínala jsem se na to a pak jsem vždycky byla hrozně zklamaná, když něco nevyšlo...ale jelikož syn byl celkem náročný, tak jsem si postupně zvykla řešit spoustu věcí až těsně před, podle okolností a možností...postupně jsem se dostala k tomu, že třeba víkendy a volna si sice rámcově plánujeme, ale s tím, že něco nemusí vyjít (nemoc, počasí apod...) a tak vždycky máme víc variant, že se pak rozhodneme podle okolností...takže nejsem upnutá na tu jednu věc a nezaskočí mě náhlá změna programu....jediné, co plánujeme delší dobu, je pobytová dovolená, to jsem se občas trochu bála, jestli nezasáhne nějaká "vyšší moc", ale zatím jsme nikdy dovolenou rušit nemuseli, i když párkrát to vypadalo, že k tomu možná dojde....naučila jsem se ale časem nějak si vsugerovat, že to prostě vyjde...
Jinak v souvislosti s tématem jsem si vzpomněla na knížku Polyanna, kterou jsem nedávno po hoooodně dlouhé době vytáhla na dovolené....doporučuju přečíst - někomu to možná bude připadat jako hloupost, ale ono to fakt funguje - téměř na všem se dá najít něco pozitivního...a jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré...i když to člověk třeba zrovna v tu chvíli nevidí...