Re: Co si myslíte o taktice v partnerství?

No, mi připadá, že jít na zápas je něco trochu jiného než odjet na týden. Navíc předpokládám, že na ten tábor nikdo nejezdí povinně nebo přes odpor - prostě je to práce a zároveň zábava, stejně jako sport. A takové to, že hlídat cizí děti je ušlechtilé, zatímco sportovat s partou chlapů ne... no nevím, to se budeme přetahovat, čí koníčky jsou hodnotnější?
Mimo jiné si myslím, že každý větší tým potřebuje náhradníky, ať jsou to táboroví vedoucí nebo hráči rugby, nicméně hraješ-li soutěž, je objektivně těžší najít náhradu za tahouna mužstva, než při akci pro děti za dobrého vedoucího - přece jen je pracovníků s dětmi víc než hráčů rugby třeba...

Myslím, že kdyby tu psala ženská, že její manžel odjel v podobné situaci jako Z manželka, našla by mnohem víc pochopení ( přinejmenším by její nemoc nebyla ironizovana jako "rymicka" ).

Zkuv postoj ke sportu mimochodem znám i u ženy. A takto oddaného sportovce bych za partnera nechtěla. Ale z mého hlediska není až tak chybny argument, že v nějaké situaci má sport přednost, spíš vidím problém, že se vždycky vyhodnotí jedna situace - a ano, zařídit to jde, zápas je důležity... jenže je důležity vždycky a partner/ka takového sportovce pak má výrazný pocit, že hraje druhé housle. A teda mít děti a rodinu s někým, kdo dává systematicky v kolizních situacich prednost konícku, ať "ušlechtilému" jako jsou zájezdy s mladými skauty nebo méně "ušlechtilému" jako je rugby, je proste na houby.