Re: Co považujete za svůj životní úspěch?

"Taky jsem ráda, že se mi po dětech podařilo vrátit se k tělu štíhlé sportovkyně, jak mi říkala nedávno známá, já to nemám od přírody, mám to vydřený a bez práce to rozhodně není. A k tomu patří i sportovní výkony, jako dítě a gymnazistka jsem byla vyhlášené nemehlo, teď si myslím, že mám mnohem lepší kondici než většina bývalých spolužaček. A konečně čas od času stojím na bedně"

- za tohleto palec NAHORU~. Ty budeš mladší než j; já začala mít problém s nabíráním kil cca před 50kou,jinak vzhledem k povinnostem a celkovému zápřahu i fyz.kondici jsem vždy měla pěknou konfekční postavičku, ted začínám pohodlnět,ale snad mám na to taky trochu nárok už,ale chtěla bsych zhubnout,měla bych zhubnout,ale mám slabou vůli,honí mě strašně mlsná.

A k tématu: jsme s mužem už oba dva v klidu a v životní pohodě ted po 50ce,páč k tomu máme důvod a nemusíme se obávat dnů budoucích,jestli nás někdo odněkud vyhodí,jak to bude z prací, nic takového,díky naší píli a prozřetelnosti v mladším věku nehrozí;našim dospělým dětem se vede dobře,musíme se stále chválit za to,jak se nám je podařilo pro ten život vypiplat,páč jinak nás nepochválí nikdo-vlastně jsme kupodivu oběma našim rodičům stále jaksi trnem v oku,tím,že ze sebe neděláme chudáky; se nám vede taky dobře,nic nám nechybí, užíváme si to a děláme už jen to,co se nám chce-téměř