Re: Neschopnost chodit včas - nemůžu nebo nechci?

Lassie, tak když to tak čtu, tak bych v něčem syna našla taky ....problém s pořadím různých činností, rozvržení si učiva, všechno dělá na poslední chvíli a pak panikaří, ale nemůžu mu vysvětlit, že to potom logicky nemůže pořádně stihnout, že musí prostě začít dřív...hodiny se sice naučil ručičkové někdy v polovině 1.třídy, když si přál od Ježíška hodinky, to uměl určovat čas dost podrobně, nicméně teď ve 4.třídě jakoby to už zase zapomněl a přál si digitálky...převod z ručičkových na digitální je opět problém (předtím to celkem zvládal...), měsíce, roční období ani násobilka mu problém nedělají...ale obtíže v předjímání následného děje, v určení příčiny a následku, promyšlení následku - to na něj celkem dost sedí, říkala to i logopedka ve škole....ale zatím to beru tak, že u něj je to asi součást té dysfázie a hlavně, že je ještě relativně malý a musí se prostě tyhle věci časem naučit nějak zvládat a ovládat...nicméně i přesto, že nějaké ty problémy s časem asi má, tak je mu jasné, že ten autobus ráno prostě stihnout musíme, protože na něj navazuje druhý a pak metro...jinak by přišel pozdě...a nebo by musel nejmíň o půl hodiny dřív vstávat (což se mu samozřejmě nechce ), takže se naučil ráno dodržovat rutinu, pořadí úkonů, hodiny máme na každém kroku a už ví, kdy nejpozději musí dojíst a jít se umýt a oblíknout, abychom to stihli...vlastně jedeme ráno ve stejném režimu už od školky, takže za těch víc než 5 let už to má zajeté