Re: Jak naučit dítě, aby se najedlo?

Na mě Tina působí úplně stejně, a to tak že je Jiřík její životní náplň a jiné koníčky v podstatě nemá. Psala jsem to tuším už v prvním svém příspěvku v této diskusi (včera). Vybavuji si nějakou starší diskusi na téma koníčky (nás žen) a Tina se vyjádřila dost podobně jako Konvalinka, že vlastně žádné nemá a že žije dětmi. Tina psala, že má ráda "svůj klid", když jdou "kluci" spát. Jiný "koníček" kromě rodinhńých výletů jsem nezaznamenala. Tímhle směrem jsem ubírala svoje úvahy, že kdyby Tina pracovala více a svoji pozornost by rozmělnila na více dětí, začal by být třeba Jiřík mnohem standardnější, protože by neměla tolik času a prostoru se ve všem pitvat a řešit a on by třeba i fungoval, protože by mu někdo stále nemohl stát za zadkem a nechovat se k němu jako k batoleti. Nikdo nevíme, kde je příčina a kde následek. Moje dítě mě třeba i v osmi letech přemlouvá, jestli mu nechci zout boty, tváří se tragicky, sedí v chodbě deset minut, pak smlouvá, jestli bych mu nemohla zout tu botu aspoň jednu? A když zutý přijde, začne prosit, jestli mu nepůjdu rozsvítit na záchod..? Střihnout si do toho nějaký hysteráček, tak taky můžu vyprávět, jak mám nestandardní dítě, které nic nezvládne a zatvrdí se. Jenže já nemám čas to zkoumat, protože už v kuchyni chystám jídlo pro další děti a u toho děláme úkoly a přemýšlím nad prací