Re: 31. květen 1950 proces s M. Horákovou aj.
Zufi, jsem moc ráda za tvoje historické připomínky. Sama mám historii taky ráda.
Jen mi připadá škoda (obecně), že se málo mluví i o dalších politických procesech. Aby se připomínalo, že v padesátých letech mohl skončit na šibenici opravdu každý, nejen nepohodlný odpůrce režimu. Tím, že se mluví jen o procesu s Horákovou, ještě max.Heliodorem Píkou a Rudolfem Slánským, tak to může vypadat, že se hrozba uvěznění týkala jen několika nepohodlných. Ale procesy probíhaly i krajských a okresních soudech a odsouzeny byly desetitisíce lidí.
Hrůzostrašné články o tom, jak umírala čtvrthodiny nemám ráda, protože to budí dojem, že jen ona měla takovou strašnou smůlu a že ji "naschávál" mučili, ale realita je taková, že v 50-tých letech se popravovalo na tzv. popravčím prkně na dvoře pankrácké věznice tak, že odsouzený byl opřen o prkno a byl vytažen do výše a dole tahán za svázané nohy, takže byl pomalu uškrcen a šance, že při vytahování do výšky si zlomí vaz byla jen teoretická. Takto byli popravování všichni odsouzení. Někdy na konci padesátých let (nevím přesně) se začala používat oprátka (vlastně jen hák ve zdi) s propadacím poklopem v suterénu věznice až do zrušení trestu smrti.
To nic nemění na tom, že praktiky v 50 letech a způsoby jak přinutit občany mít ten správný názor byly prostě ohavné.

Nedovedu pochopit, jak můžou někteří se slzou v oku vzpomínat na to, jak bylo za komunistů krásně.

Odpovědět