Je to deprese, když je mi ráno dobře a zhoršuje se to během dne?

Máme teď doma nějaké horší období, respektive já mám cca poslední měsíc pocit, že nezvládám. Přitom objektivně se nic hrozného neděje, už bylo mnohem hůř, to jsem zvládla OK. Všem jsem tvrdila, že jsem optimista v sebeobraně- a opravdu jsem měla i několikrát za den takový poměrně intenzivní pocit že "teď je mi fajn". No a teď se to otočilo a v přesně stejných situacích se mi chce brečet). A nějak nevím co s tím, vlastně jsem sama na sebe naštvaná, protože svět v mojí hlavě bylo moje poslední útočiště - a teď už to nefunguje. Přitom ráno vstanu v pohodě, na nový den se těším- ale pak je to kolikrát jako na houpačce. Se omlouvám za sebestředné okénko, rovnám si tu myšlenky cestou z práce a asi potřebuju slyšet, že bude zase dobře. Anebo vynadat, že řeším blbosti ;-), protože objektivně jsou lidi, co jsou na tom mnohem hůř.