Jak se udobřujete v dlouhodobém vztahu?

Otázka je jasná. Sice jsem se o den sekla, odpouští se na zelený čtvrtek, ale co už. Jak se udobřujete po hádce, ve chvíli, kdy jste buď opravdu naštvané vy nebo manžel/partner, nebo ještě hůže opravdu zklamané či ublížené, zraněné? Ideálně jestli jste někdo byl třeba v manželské poradně a máte nějaké profi tipy. (To myslím vážně - je mi jasné, že každý pár je jiný, ale předpokládám, že opravdu existují nějaké běžné psychologické tipy, rady, poučky, jak toto provádět.)
Možná má ta otázka dvě roviny - jak být splachovací, tj. práce se sebou, jak se "odnaštvat" (to mi nějak jde, s věkem líp) nebo "odzklamat, odublížit" (to mi nejde, s věkem - a tím asi počtem zklamání/zranění? - spíš hůř), a pak jak se udobřit, přiblížit tomu druhému, a jak se pak hlavně cítit zase jako ve skvělém a sílu dávajícím vztahu?
Cítím, že mě ty chvíle (nebo i dny) po hádkách strašně vysilují a házejí dolů a po tom roce, co máme všichni za sebou, už prostě nemám energie na zbyt a potřebuji ji šetřit na důležitější věci a doma spíš táhnout za jeden provaz a sílu čerpat...