Jo spinkání

Spinkání je někdy docela oříšek. To teda jo. Asi tak do 3 měsíců Šimon večer usínal při kojení a přes den jsem ho houpala v náručí na balónu a když usnul, tak jsem se ho snažila přendat do postýlky. Většinou se probudil. Už jsem na to pak neměla nervy a učila jsem ho usínat v postýlce. Položila jsem ho, natáhla jsem mu hrací strojek a chlácholila ho než usnul. Začátky byly krušný. Vydržel hystericky řvát až 50 minut. Trvalo to asi tak týden. Pak někdy usnul úplně sám a někdy jsem musel být u něj. Od 2 měsíců do 6, spal celou noc. Pak se začal budit, já myslím, že hlady, ale nevím. Kojila jsem ho a když to došlo tak daleko, že jsem musela kojit každou druhou hodinu, tak jsem zkusila mu místo kojení dát vodu nebo ho jen tak uchlácholit. Ze začátku to moc nešlo, ale když jsem se rozhodla na 100%, tak to najednou bylo v pohodě. Teď se sice v noci vzbudí, ale uspím ho a kojím až někdy ráno a to ho většinou vracím do postýlky.
Mě se zkrátka vždycky vyplatilo to, že jsem se já rozhodla, že to tak budu dělat a že přijmu všechny následky (kecy od rodičů a sousedů, nevyspalý protivný manžel, nevyspalá já.......), ale většinou na ty nejhorší následky nedošlo a zabralo to!