Hodinové uspávání

Jo, jo. Upřímně jsem se musela zasmát. Ne, že bych Ti to přála, ale měla jsem dojem, že jsem u nás v pokojíčku. Rituály jsou dobrá věc, ale asi ne všechna mrňata na něj slyší. Naše ne!!! Když už jsme si zavedli ukolébavky, Kačenka usnula do 20-ti minut. To vše se srovnalo po té, co jsem poprvé napsala. Do 3 dnů se srovnalo i to, že chtěla spát se mnou v posteli. Vzala jsem si od vás všech rady k srdci. Všechno v parádě. Ovšem od minulého pátku je vše zcela jinak. Dítě odmítá spát kdekoli. U mě v posteli, v postýlce, nechce nosit, jen hystericky řve jen co se přiblížíme na metr k postýlce. Uznala, že pokud usne, tak pouze se mnou - manžela tvrdě odmítá - a také mi to trvá někdy až hodinu. K tomu si ještě vymyslela, že bude vstávat již po páté hodině ranní. To rezignuji a otáčím se na druhý bok. Manžel je už vzhůru a já jsem již otupělá. První šanci jí dávám v 6,15 hod. Takže rada - žádnou nemám. Když už jsem vzteky bez sebe, dostane přes plenku, někdy to zabere, někdy ne. Pak mám výčitky svědomí, že ji ochuzuji o mateřskou lásku. V poledne pak sedím, koukám jak spí a medituji nad tím, jak správně vychovávat.
Zuby máme dva. Při prvním jsme měli horečku a byla protivná asi týden, druhý byl již v pohodě. S tím se asi nic neudělá, jen to přetrpět.
Mějte se hezky.
Markéta