Jani

Janičko, jsi strašně moc hodná. Jen díky takovému rozhodnutí, které jsi udělala ty, mám já možnost zažít ten krásný pocit, mít své dítě, nosit ho 9 měsíců v bříšku a sama porodit. To se nedá srovnat s adopcí. Navíc takto může být děťátko "aspoň" manželovo. Byla jsem strašně moc nešťastná, když mi dr. řekl, že můj vaječník nepracuje. Myslela jsem , že je to pro mě konec světa. Ale za pár dnů, kdy jsem se dostala z nejhoršího, taky díky manželovi, jsem začala nad darovaným oocytem uvažovat a najednou jsem byla zase šťastná. To se nedá popsat, začala jsem se strašně moc těšit, až konečně půjdu na ET (transfer embryjka).

Ale teď k té Tvojí zkušenosti v Unice. To mě úplně rozhořčilo. Tak takhle zacházejí s mými zachráňkyněmi???
To snad ne? Jak je možné, že nemají smlouvu s pojišťovnou. Je to nějaká zvláštní pojišťovna? Ach jo, to se Ti ani nedivím, že Tě to odradilo. To Tě muselo stát velko odvahu, zajít tam, nechat si vzít krev, když s tím máš problémy, a oni Tě takto odbydou? A o Tvém volném čase ani nemluvím...
To je šílené, aby sis změnila pojišťovnu, mezitím 2 měsíce doma čekat a myslet na to, jestli si udělala správně a tak...A nakonec zjistit, že je to nanic??? A neříkali Ti, jak drahé je to vyšetření krve? I kdyby to stálo 50Kč nebo 500, tak by Ti měli vyjít vstříc a udělat to na jejich náklady.
Ach jo, a já doma tak čekám na telefon od dr., že mám dárkyni a můžu už se konečně těšit... Dr. mi to slíbil tak po novém roce.
Jani, ať to už dopadne tak nebo tak, moc Ti za všechny holčinky, které nemůžou mít děti, děkujuuuu.