Vodníci

Dnes jsme byli na vodnících v Třeboni. Organizace trochu vázla, tak jsme viděli jen dva pořádné. Ale jarmark byl príma, nakonec jsme skončili v zámeckém parku. Byli jsme ještě se sousedkou a holky byly pěkně vykulené ze sov a koní. Bylo to příjemné odpoledne. Jen mě trochu zarazila tato příhoda. Seděli jsme na dece, Kačenka tedy všude okolo a přišel k nám asi 3 letý chlapeček. Dost špatně mluvil, ale když jsem se zaposlouchala, tak jsem chápala, co mi povídá. Jeho maminka byla asi 20 m dál na lavičce. Kluk tam byl s námi asi hodinu, za celou tu dobu se matka otočila asi dvakrát, vykuřovala si... Já měla i pocit, že klučina má z ní strach. Pak mi několikrát něco říkal a já až asi na počtvrté pochopila, že má žízeň. Já mu říká, že mám jen hrneček pro Kačku, ať řekne mámě a on mi říká, hm ta nemá. Pak jsme se zvedali, že půjdem, máma si pro něj šla a kluk jí se řevem utekl, tak jak byl na dece, bez bot, bez ponožek, schoval se za velký dub a tam brečel, že nikam nejde. Mám z toho nepříjemný pocit. A zároveň i výčitky, když na Káču zařvu.
Markéta