Re: Chválím :

Gratuluji!
# # Nám všem , kterým je mezi 20. až 50. lety... Podle dnešních pravidel a
# zákazů # bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli
# vůbec šanci # přežít... Naše postýlky byly malované barvou, která
# obsahovala olovo. Neměli # jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na
# medicínu. Žádné pojistky na dveře a # okna, a když jsme jeli na
# kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou # vodu z hadice a
# ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a # nebyli
# jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás #
# obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik
# hodin # jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí,
# jezdili jsme z # kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli
# na brzdu. Teprve po # několika přistáních v pangejtu jsme ji
# demontovali. Brzy ráno jsme si šli ven # hrát a přišli jsme domů, teprve
# až se venku rozsvítily lampy. Rodiče si užili # pěkné nervy, ale mobily
# neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme # žádné Playstation,
# Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 #
# televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a
# internet. Měli # jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!!
# Spadli jsme ze stromu, # řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si
# zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům # nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo
# nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli # jsme modřiny, ale naučili
# jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s # tenisákama, klackama a
# jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí # varovali, nikdy
# jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových # nápadů.
# My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit #
# si... Blahopřeji!!!