Re: Ranní ptáče dřív doskáče

Lukino, veliká gratulace k těhotenství! Co se týká nevolností a nechutenství, tak s tím jsem si užívala každé těhotentví, minimálně tak do 6 - 7 měsíce:o( Ale "normálním" lidem:o) by měla nevolnost přestat kolem toho dvanáctého týdne, tak snad tě to co nejdřív přejde:o)

Jinak u nás se párky a salám k večeři nejedí, ale při vaření uzeninu používám a přiznám se, že Kubovi už zvlášť nevařím, takže baští s náma. Ale jinak třeba k té šunčičce, myslím že už jsem to tu psala, ale ona taky nejni žádný med, při jejich výrobě se používá ta konzervační sůl (teď nevím, ale myslím draselná?), když si vemu, že šunka a salámy mají trvanlivost asi tři týdny, kdežto čerstvé párky tak jeden maximálně dva dny (tedy beru lhůty, které nám uvídí náš dodavatel uzenin), tak možná, že po téhle stránce z toho ty párky vycházejí líp:o) Jak už jsem tu kdysi psala, jako nejzdravější nám z našeho sortimentu uzenin vyšly jelita a jitrnice:o))) Neuzené, nekonzervované....:o) NO zkrátka úplná racionální výživa:o)))
A co se týká polívek z pytlíku, tak ty se přiznám Kuba už jí. Tedy jenom na našich cestách. Ona večer přijde polívka k chuti a jelikož Kuba jí všechno co vidí u nás, tak si taky dá. Jediný štěstí, že jsme líný mu to na lžičce vyfoukávat, takže mu jich zase tolik nedáme:o))) Doma nic z pytlíku nevařím, to by mě hanba fackovala:o)))

Jo zapomněla jsem uklidnit Bubíška, že Kuba do školky ještě nejde, takže nejste jediní. Jak už jsem tu mnohokrát psala, budu ráda, když mi teď vezmou Pitrýska jakožto předškoláka. To já si spíš říkám, jak je to přes nedávnou diskusi možné, že tu bude tolik školkařů? Nebo tu snad máme tolik svobodných maminek?:o))))

A co se týká chůvy v akci, taky tedy většinou koukám, ale ty rady mi přijdou takové hodně všeobecné a vlastně je asi všichni známe. To že máme svým dětem dávat najevo lásku, věnovat jim pozornost, chválit je, hystericky na ně nekřičet, neplácat je přes zadek, být důslední a neústupní, ale spravedliví, to asi víme všichni dávno:o) Tady je spíš otázka, jak toho dosáhnout, že:o) To jsem se pořádně nedozvěděla. Myslím, že v těch rodinách spíš hrálo roli to, že tam na ně někdo dohlížel a tím pádem to všechny donutilo něco změnit.
Ale abych pravdu řekla, mě to zase nijak neuklidňuje. Je sice pravda, že je skvělý že někdo je na tom třeba hůř než já, ale jak říká manžel, to že je někdo třeba tlustší než já, neznamená že já jsem hubená jak tyčka (to je takový názorný příklad:o) A hlavně, při nějaké krizovce, kdy na děti křičím si naopak říkám, hmmm, tak to je jak vystřižené z chůvy v akci a možná bych do toho pořadu taky zapadla. A to moc ukliňující teda nejni. Protože naopak díky tomu pořadu vidím, že to není normální a že by to šlo vyřešit i klidněji. Vlastně mi až z některých dílů naopak přijde, že to není normální že děti zlobí a že za vším jsme vinni jen my rodiče. Tak vlastně nevím, co by mě na tomhle všem mělo uklidňovat?:o)