Hezké ránko

Dito - jo tak dvojčátek se Martinkovi zachtělo :-)) Jé fakt, že když byli kluci malý, tak jsem o dalším dítěti nechtěla ani slyšet :-) Teď nás to bere s taťkou čím dál víc. Já už mám i připravené jméno pro kluka ( my totiž nic jiného neumíme ). A když to vemu úplně zpátky, tak bychh brala i ta dvojčata ještě jednou. Má to své pro a proti. Těch "pro" je 1.000 x víc, takže bych se toho dneska už asi nebála. No uvidíme, jak příroda zaujme svoji pozici. V rodině je máme kam dohlédnu z obouch stran. A podpora od státu už je také přijatelnější :-))


Kriss - jak s horekama - už je to pryč?

Jo jinak se musím pochlubit, že naše rodina se rozrostala. Včéra přijeli poslední gratulanti k Jiříkově svátku a víte co nám přivezli - MORČE. Málem mě šmejklo, ale co můžu dělat, když je to dárek. Kluci jsou z něj samozřejmně hin. Pořád ho krmí, tak čekám, kdy praskne :-))) Teď jedeme do Krumlova pro pořádný domeček, aby nebyl utlačovanej. Máme takovou malou klícku, tak to má zatím provizorní.

To jsem ráda, že se nedržkuje jenom u nád a ještě jste mě potěšili s tím oblékáním. Učitelka je ve školce velmi chválí, jak jsou samostatní, ale jen co se objevím ve dveřík, se samostatností je ámen. Hned "mamko ty" "mamko oblíkni" mamko, mamko, mamko

Leni - u nás jsou také peprná slova. A také jsme měli teď týden problém. Jiřík nám opět začal ve školce ráno plakat, ale fest. Už jsem z toho začínala být zoufalá. Nic jsem z něj nemohla dostat, no fakt už jsem měla strach, že to začne vše jak na začátku školky. Až ve čtvrtek se rozpovídal v posteli. Probírala jsem to s ním až do devíti hodin a pořád mu vysvětlovala, jak se věci mají. Představte si, že mají ve školce kluka, který nemá maminku, tak dětem nakukal, že jejich maminky taky umřou a budou na celém světě sami. No a náš cíťa Jirka to vzal po svém. Pořád mi byl u zadku, pobrekával a do školky nechtěl. Tak jsem mu vše vysvětlila - a huráááá v pátek poprvé neplakal. Odpoledne jsem to probírala s učitelkou a vysvětlila mi stav rodiny ve které klučík vyrůstá. No máme se asi ještě na co těšit. Prý si na ně stěžují skoro všichni rodiče. Takže musíme být pořád ve střehu a snažit se s klukama co nejvíce komunikovat o problémech. Já je pořád mám za malá mimina a na tohle jsem teda připravená nějak nebyla.

Jéžiš to jsem se rozkecala. Manžel už volá " Mamko - Krumlov - né počítač " :-)))) Chyby po sobě nečtu, tak se předem omlouvám