Re: úterý

Ahoj,

díky všem za slova útěchy a rady.

Snažím se moc. Na mladého nic nepomáhá. Někdo (myslím Alík) mi tu radil, abych šla s dítětem opodál, pokud jsme třeba na hřišti a plácne mi děti. Nějak ho zabavila jinak. Holky, přála bych vám vidět našeho vzteklouna vytrvalého v této situaci. Samozřejmě, že jsme to taky zkoušeli, ale pak dokáže vytrvale křičet a domáhat se svého tak, že je středem pozornosti na hřišti a klidně i dlouho. Takže já fakt pak raději volím zklidnění tam, kde nevidí lákadla typu prolézaček. Kamarádky z okolí mi říkají, že pokud se jim dítě vzteká doma, tak ho nechají třeba v druhé místnosti a ono za nimi přijde s prosíkem. Tak nějak jsem to Alíku myslela. Náš malý se omluví, pokud se vyvzteká, ale trvá to dlouho a většinou spíš se ho jdu zeptat já, zda už je v klidu, protože kolikrát se bojím, že se zalkne při breku. Nejhorší je, že on třeba řekne, že už zlobit nebude, že bude hodný, ale za pár minut je scéna zase. Taky se snažím, abych mu nepřipomínala jeho prohřešky, ale je to u nás třeba každou čtvrthodinu nová scéna. Ve vzteku pleskne i mě nebo manžela, což se jen tak přehlédnout nedá. Pokud je člověk důsledný a chce na hřišti, když malý plácne dítě po malém omluvu a třeba pohlazení toho plácnutého dítěte, tak to je každou chvilku. Dnes jsem byla v mateřském centru a maminky už své děti ze strachu před naším malým raději izolovali. Holky, já se jim nedivím, ale pro mě to je smutné. Domlouvám, ale za minutku mi opět uhodí jiné dítě. Někdy si říkám, že jen já mám takové dítě, protože, pokud se podívám na ostatní děti v mateřském centru, tak jsou pohodáři. Manžel mě utěšuje, že maminky s podobnými dětmi, jako je to naše, do center raději nechodí. Tak já nevím. Jsem fakt zoufalá a třeba v tuhle chvíli, když malý spí, se vybrečím. Odpoledne mě to čeká nanovo. Jak já bych chtěla mít alespoň jeden den klidné dítě. Hrozně bych si odpočinula. Kamarádka mi radí vařečku. Neříkám, že ho občas rukou přes zadek neplácnu, ale fyzické tresty jsou mi proti srsti. Vařečka se u nás moc nepoužívá. Taky si myslím, že by se spíš ještě více náš malý zasekl a nevedlo by to k ničemu. Tak já fakt nevím. Omlouvám se, že to sem takhle píši, ale je to asi ze zoufalství. Musím se prostě z toho vypsat, trochu mi to pomůže. Krásný den všem.