Re: dudlíkování

My jsme také plánovali dát dudlík čertovi (tedy Mikulášovi, protože z čerta byl hysterák ještě letos a to ho jen viděl z dálky). V roce a čtvrt řval, ale tak (viděl anděla), že to nešlo, ve dvou a čtvrt by raději dal mě, než dudana. Pak jsem ho lstivě nastřihla, on mu nechutnal, šli koupit nový (tam, kde zaručeně neměli jeho sortu - bambulku kulatou, ale placatý), ten mu z pusy padal, tak si mírně odvykl. Pak jsem ho, když mu bylo dva a půl, ukecala, že ho poštou pošleme nějakému miminku a hodili jsme ho po měsíci do kaslíka (co dělala pošťačka, když ho našla, nevím). Ale večer jen konstatoval, že dudánek má mimčo a k mému úžasu usnul. Pak o něm jen mluvil a když jsme za dva měsíce gruntovali a jeden z jeho dudlíků našli, ani ho do pusy nechtěl dát. Prý není mimino. A jen tak mimochodem. Vydudal si slušný předkus a v kombinaci s rodovou vadou teď nedá přední zuby vůbec na sebe a běháme po logopediích. Odborně to je prý krabicový skus.

No jo, ale palec malé neuřízneme. To bude horší.