Re: Jak snáší změnu

Tak já jsem si Šimika brala do postele taky v porodnici, sestry nic neříkaly a když říkaly, bylo mi to jedno. Taky mě buzerovaly ať kojím nejdřív z jednoho prsa a pak z druhýho, že se mi neudělá mlíko. Kašlala jsem na ně, měla jsem svoje informace a mlíka bylo dost.. to jen tak na okraj.. :o) A taky jsme se Šimonem spali. Ale nakonec se nikdo nevyspal. Máme malou postel (šířka 140) a já si ho k sobě brala hlavně ráno, když jsem ho kojila, a pak už jsem byla líná ho nosit pryč, dokonce i dřív líp spal. Pak se to zvrtlo a místo spaní mě dloubal do očí a do nosu a všelijak prudil a v postýlce usnul úplně v pohodě, tak jsem to zrušila. Učila jsem ho teda spát samotnýho, aby nebyl závislák...
A s těma změnama, hrůza a hrůza!!! Na jaře jsme byli na dovolené, měli jsme tam šílené problémy s usínámím i se spaním. A když jedeme na chatu, tak nechce usínat sám a vstává strašně brzo (spíme v jedné místnosti) a já to vždycky nejvíc odnesu. Musím ho nějak vytrénovat. Jenže nevím jak a kde. Loni než jsme se rozkoukali byl podzim a zima, na chatu jsme nejezdili, protože se tam moc nedá být, když je ošklivo. A když jsme pak začali jezdit na jaře a v létě, tak už byl tak zpohodlnělý na svůj pelíšek a klídek, že je to docela nepříjemný.