Re: Konečně snad troška klidu

Ahoj holky, zdravím po vánocích. Letos jsme si je užili, ale to ostatně každý rok. Na štědrý den jsme byli doma, pak u tchýně, u ségry a u našich. Teď ještě čekáme pár návštěv, ale to už budeme doma. Vlastně si je užíváme víc než jindy, letos je to poprvé, co Lubo mezi svátky nejde vůbec do práce! Deset dní jsme všichni spolu doma, prostě nádhera!

Símo, tak co nového u vás? Naše děti svorně všechny občas zakašlou, ale jinak jim nic není.

Dani, chválím fotky. Se mi líbí, když jsou všechny dárky pod stromečkem zabalené v jednom papíru, taky to tak dělám. U nás doma se vždycky balicí papír schovával a pokud byl ještě použitelný, tak se do něj balilo dál a dál, někdy i několik let, takže dárky byly každý jiný. :-) Ale to tak asi bylo za komunistů všude, ne? (asi reflex dobrých hospodyněk, které nikdy nevěděly, co zrovna bude kdy nedostatkové zboží)

Jo, ta holčička, co před vánoci zemřela, se jmenovala Milenka a měla zánět mozku. Lékaři nevěděli, z čeho, a ani jak to léčit. Prý i kdyby poznali dřív, co Milence je, tak by jí stejně nemohli pomoct. Je to děsná představa, že tohle může potkat kohokoliv z nás. Buďme všechny moc vděčné, že to, co naše děti trápí, jsou jen běžné nemoci - sice nepříjemné, ale naštěstí nic víc!