Pětiletá prohlídka

Vidím, že tahle diskuse vážně moc nežije. No, ale aspoň se tady mohu beztrestně vypovídat. Dneska jde můj syn (narozený 6.3.2002 po čtyřech letech snažení císařským řezem pro KP)na preventivní prohlídku a odběry krve, možná dostane i očkování. Všechno jsem s ním probrala, nejdřív strašně vyváděl. Nechtěl nikam jít a nic si nechat dělat. Potom se s tím smířil a souhlasil, že půjde. Všechno jsem nachystala, připravila, v hlavě srovnala, co potřebuju zjistit od pediatra - a ráno chtěl syn "už teda jako jít", ale že chce jít s tatínkem. Prý mě chce překvapit, jak moc bude statečný. A šli. Já tady brečím do čaje a je mi hrozně. Určitě je dobře, že se konečně začíná osamostaťnovat, vždycky byl mamánek a já byla jeho důsledná ale stále rozmazlující máma.

Já vím, že je to dobře, tak proč je mi najednou tak hrozně smutno?