Román pro ženy:-)

Ahojky,

tak Labu měla narozeniny? Tak to přeju všechno nejlepší!

Sev tvůj dortík se teda povedl, moje děti z něj byly nadšený a to ho viděly jen na fotce:o) To mi nesmíte dělat tohleto, já pak vypadám před dětmi jako nešika:o)))
JInak od Piatnika mám vícero her, ale já to nějak nerozlišuji dle značek, moc pěkné hry má i Albi, Dino, Ravensburger..... Jinak hra s velice jednoduchými pravidly a zcela nenáročná na myšlení je Jenga věž, tu já hraju taky moc ráda.
Labu Activity u nás nedopadly, pod nimi se totiž objevila krabice s ruletou a Kuba se dal raději na karban:o))) Prostě jsem ho na to vůbec neutáhla, asi taky zkusíme později.

Severko, to neeeee, ten rozhovor snad nebyl psán v duchu citlivého vnímání Kuby, to doufám že nééé! Já doufám, že tohle mu hlavou neběhá:o)))) - tedy krom pár věcí, jako třeba to že mu nechutná ovoce a polívky a je zimovřivý, což rozhodně nelze přehlídnout na to člověk ani nemusí být nijak zvlášť vnímavý:o))))
NO Labu, nevím nevím, psát články na rodinku? Pokud pominu to, že jen sebemenší moje přirovnání k Macešce bych z mého pohledu brala jako troufalost, tak už vidím ty komentáře - Tak nezodpovědný rodiče jsem ještě neviděla! - nebo - Proč to kdo napsal? Nechápu pointu! - či snad - Chudáci děti! Jak je chcete uživit až půjdou na vysokou?:o))) Pak by se k tomu ještě mohli přidat s chytrými řečmi Bob a Jarda a bylo by vymalováno:o)))) A co knížka od Macešky, ještě nedorazila?

Lukino, k tomu žárlení. Četla jsem o žárlení knížku, no nakonec nebyla nic moc, takže ji tu ani nebudu nijak doporučovat, ale spousta myšlenek se mi v ní zdálo dobrých, moc se mi líbila tahle - Nepotlačovat žárlivost znamená ji překonat. Zkrátka pokud dítě žárlí a já jsem toho názoru, že zcela tomu předejít asi vždycky nejde, tak před ním neříkat, že žárlení je špatné nebo že by se to nemělo, či se pokoušet vysvětlovat něco o tom, že je to přece tvoje sestřička a měla by ji mít jenom ráda. Dítě to totiž tak cítí a těžko mu to vyvrátíme. Naopak je daleko víc nešťastné, když mu všichni okolo naznačují, že to co cítí je špatné. Pak si může začít myslet, že je špatné celé. Snaží se žárlivost potlačit, ale vypluje to napovrch jinak, třeba právě odmlouváním, naschvály apod. Takže spíš naopak, snažit se dítě pochopit, říkat mu něco ve smyslu, že ho chápeme, když je někdy ze svého sourozence rozmrzelý, když má na něj vztek, protože ho máma opečovává víc než jeho.... MOžná že to platí i naopak, ani moc velké podsouvání toho, jak je moc hezké že má dítě sourozence rádo apod. není úplně ono. Pokud můžu jednu ze života - Kuba měl hrozně rád jedny ponožky s bagrem. Vždycky když už byly zase vyprané v šuplíku, tak jsem večer nadšeně volala - Kubo máš tady ty ponožky s bagrem, ty je máš rád viď a už jsem mu je vyndávala. No jo, ale časem je Kuba začal odmítat a nakonec skončili v rohu šuplíku. NO pak jsem o nich přestala mluvit a Kuba si je zase začal brát, ale sám. A teď jsou zase jeho nejoblíbenější, jak je vidí vyprané, už je má na nohou:o) Jen mu to nesmím cpát. Asi chtějí mít něco či někoho rády jen proto že samy chtějí a ne proto, že se to tak líbí nám:o)
Ale koukám, že protivné období u vás už pominulo, takže si myslím, že rady ani nepotřebuješ. Pokud se jenom víc mazlí a pokud si to nějak zlostně nevynucuje, třeba když se zaobíráš Ájou, tak mi to přijde v pořádku, prostě se chce teď víc ujišťovat, jak ji máš ráda, přijde mi to jako příjemný projev žárlivosti:o)
Jinak co se týká mých dětí, tak nejvíc žárlila asi Kačenka, byla do té doby taky obletovaný jedináček, vzhledem k tomu, že tenkrát babička ještě bydlela přímo s námi, neměla jsem doma tolik práce, protože hodně věcí dělala babička, tak jsem jí do narození bráchy věnovala všechen svůj čas, což už potom samozřejmě nešlo:o( Teď s odstupem času si říkám, že to byla ode mě chyba a měla jsem ji na to nějak lépe připravit, ale já to tenkrát brala jako že - užijme si takhle spolu, dokud to jde. Ale další sourozenci už byli přijímáni daleko lépe, zaprvé už jsem byla moudřejší a za druhý ti starší už sourozence měli, takže už věděli o co jde. Ale stejně se po narození miminka trochu víc tulili a mazlili. Třeba Kuba je děsnej mazel doteď, ale je fakt, že to on býval vždycky:o)
A asi to bude taky kus od kusu, mamča třeba říká, že můj brácha na mě nežárlil a to jsem se narodila v době, kdy byl dost dlouho v nemocnici a on se pak vrátil domů, kde najednou bylo miminko. To mi přijde skoro neuvěřitelné. Za to já si dost dobře vzpomínám na jeden moment, kdy měl brácha vysoké horečky a mamča ho obletovala celý den a já jsem na něj fakt děsně ale děsně v tu chvíli žárlila a dost mě to žralo:o) Tak si říkám, kdybychom se mamče narodili obráceně, tak to by teprve zažilo čoromoro:o)))

Jé Labu, víkend v tatrách o dětičkách závidím. Z knížky na mě manželé Kopřivovi působí velmi příjemným dojmem, stejně jako celá knížka. Dokázali to všechno napsat tak, aniž by někomu něco vnucovali, či snad někoho kritizovali, no vlastně je to celé v duchu toho, co sami píšou.
Díky moc za fotku se stavebnicí, i když teda na té fotce zcela zanikla vedle Sisky a Davídka:o))) Tak ta je opravdu o mnoho větší než Geomag, mám o čem uvažovat:o) A koukám, že se povedla i fotka kompletní rodiny!:o))))

Jinak co u nás nového, Kačenka donesla na vízo taky samé jedničky, z Pitrýska už je skoro školák a Kuba s Aničkou tady právě bojují v domečku:o))) Zima přešla tedy velice rychle, na horách jsme stihli akorát dva víkendy, během nichž jsem Kubu neměla šanci naučit lyžovat, protože zásadně odmítal jezdit v pluhu:o))) Anička roste jako z vody, ta bude asi naopak sportovně velice aktivní, už teď jezdí na motorce jak divá a včera jsem si naivně myslela, že ji ráno při spěchu k doktorovi naložím do kočárku a ono houby, musela jsem se vracet pro motorku, jinak bych ji nikam nedostala:o)))

Ivko, blahopřeju k nové práci. A manželovi k uzdravující se noze, to asi nebylo nic příjemnýho:o/

Jani, mě Pitrýsek na bruslích taky jen chodí, ale nás velký holky to taky moc baví. Jsem si dala závazek, že budu jezdit častěji, abych se nemusela v létě stydět v plavkách, ale zatím to nějak nezvládám, anička mě nenechá a bez ní se ven tak často nedostanu:o) No hlavně že si to umím vždycky okecat:o)))

Janni, Číňanku bych taky ráda viděla:o)