Re: Úklid

Alelah, vidím tady určitou podobnost, i když Ráďa nehodlá nikam utíkat. Ale občas taky na mě ječí, že jsem hrozná matka. Na to mu obvykle odpovím, že asi jsem, protože po něm chci, aby uklízel, že může klidně zavolat na Linku bezpečí. Ale ať to nejdřív uklidí. A víc si ho nevšímám.

Na to její vyhrožování s modřinama bych se asi zeptala, co čeká, že se stane. A pak jí v klidu vysvětlit, že , pokud bude trvat na tom, že jí doma hodně bijí, si pro ni přijde sociálka a dají ji do dětského domova než se to vysvětlí a bude tam sama a bez kamarádů, které zná a rodiče asi nebudou smět ani na návštěvu. A pokud je tohle její cíl, tak ať to klidně udělá. To není vydírání, to je popis reality, který si ona asi neuvědomuje.

Ale ověřila jsem si, že Ráďa dělá takovéhle věci hlavně, pokud má pocit, že máme raději sestru než jeho (a to on má často, i když zcela neoprávněně). Takže se ho snažím ujistit jak jen to jde, že to tak není. Ale ne ve chvíli kdy si vynucuje pozornost. Snažím s eho hodně chválit a objímat a podobně ve chvílích,kdy se to aspoň trochu hodí a nebo když vidím, že se k něčemu schyluje, ale ještě se nic nestalo (jako když je naštvaný a hodlá jít plácnout sestru, to mu vidím na očích). Tohle funguje skoro zázračně a on pak třeba místo toho udělá Evičce snídani.

A někdy taky stačí na jeho ječení podívat se na něj smutným pohledem a zeptat se jestli to myslí vážně. Dost často řekne , že ne a jde se přitulit, ale to chce vycítit , kdy to bude fungovat.