Re: Pozdrávek

Ahojky! Tak se taky hlásím. Nejdřív jsme byli týden na Šumavě - tam já to můžu, paráda. Bydleli jsme na polosamotě, srnky se pásly málem pod okny, ticho, v noci tma jak v pytli, dětičky mohly samy lítat kolem baráku, aniž bych se o ně bála, prostě žůžo. Kdyby někdo chtěl, tak www.lutovsky.cz, opravdu doporučuju!! Takové drobnosti jako nočník, zábrana nahoře na schodech nebo stupátko k umyvadlu... hmm, to se hned tak nevidí. Fakt ideální pro děti.

Sotva jsme se vrátili, měli jsme taťku na pár dnů nečekaně v nemocnici, tak to byl nápor, když jsem byla na všechno najednou sama. Ale už je to OK a jsme teď furt jak o líbánkách, najednou si všeho víc vážíme a jsme rádi, že máme jeden druhého. Jsem zvědavá, kdy nám otrne, hi hi :o)).

Taiči začne až v září, už se moc těším. Taky se neskonale těším, až začne škola a školka, s těma staršíma už není k vydržení, jsou doma jak kulový blesk. Od našich se vrátili rozjívení a ještě se nám nepodařilo dát je zpátky do latě, neposluchy. Furt se strkají, šijí do sebe, mlátí se, pak řvou, žalují... uáááá :o(. Takže ve školce a škole budou zase nové podněty, to je zklidní, budou si vyprávět, já budu mít dopoledne taky jen pro sebe a pro Neli, už se těším. Jediné teda, co mi nahání hrůzu je to ranní vstávání a výprava. No co, všechno má své pro a proti, že?

Jani, fotky nádhera, taky budu muset nějaké šoupnout, ať vidíte, jak prckové vyrostli. Nelince už budou za pár měsíců dva roky, to to letí, to to letí... Začíná se už trošku vztekat, ale pořád je to roztomiloušek, opakuje slovíčka, je s ní psina. No miláček všech, fakt. Ráno vstane, tak všichni k ní. Ale když se rvou, tak to ona se zase taky umí přihlásit o svá práva. Brání se jak může, a to je správné, Lenka jí totiže nedá nic zadarmo. Myslím, že ty dvě budou veliké rivalky.