Re: Strašně těžká hádanka

Tak to je prima. Jen jsem Vendu uspala, tak se hned probudil s pláčem,že ho bolí v krku a má plný nos a to byl celý den úplně v pohodě. Ještě před hodinou ani náznak nějakého nachlazení.
Doma se to po loňsku docela uklidnilo, ale jako dřív už to asi nikdy nebude.Hodně nám pomohla asi i ta chata, kterou jsme si loni nadělili k Ježíšku. Je to asi dva a půl kiláčku od chaty našich,takže jsem měli zázemí tam a mohli jsme v pohodě makat u nás a Vendu naštěstí hlídala mamča.
Co se týče školky, tak tady u nás máme hodinovou, tak jsem myslela,že bych ho tam už teď dávala na jeden den v týdnu na dvě až čtyři hodinky. Od té doby, co jsme se tam byli asi před půl rokem podívat,tak Venyn každý den mluví o tom, že půjde do školky. Má děti hrozně rád. Pokud je na cizím území, tak je to v pohodě, ale jakmile jsou nějaké děti u nás, tak je to hrůza. Na týden byla u nás na chajdě švagrová s dvouletou Šárkou a kamarádka s tříletým Lukáškem a Venda se pořád pral o své hračky a strkal je a prostě ho bylo všude dost a celý den jsem nedělala nic jiného než ho napomínala a dávala mu na zadek. Stejně to nemělo žádný účinek. Když jsem ho za trest dala na verandu, aby se tam vyvztekal, tak druhý den už tam začal za trest chodit sám, aniž by mu to nějak vadilo.
U Šárky mi to tolik nevadilo, protože ta si taky nenechá nic líbit a více méně se provokují navzájem, ale Lukášek je takový ňoumík, který si hraje sám a pořád se drží maminky. Šárka si ho vůbec nevšímala a Venda ho prostě musel pošťuchovat. Kdykoliv mohl, tak ho strčil nebo bouchnul a tak. Takže z toho mám tak trochu strach, aby nám ve školce neřekli, že takové zlobidlo tady nechtějí.
A když jsem mu řekla, že čekáme miminko, tak byl úžasný. Začal mě hladit po bříšku a říkal "ježiš marjá miminko a sundáš ho?". No a vzápětí se začne vztekat a dokáže mě tak do břicha kopnout, že bych ho v tu chvíli roztrhla.