...

Italko, vítej z dovči :-))


Simčo, je to určitě složité, sama nevím, co bych dělala při rozvodu (kolikrát mi stačí nějaká hádka doma) a dítě to prožívá často daleko hůř. Současně Tě nemůže vydírat a Ty mu ulevovat, to by zvlčil. Je to těžké. Nevím, asi bych si s Alexem v klidu sedla, že si musíme popovídat, znovu bych ho ujistila, že se sice rozvádíte, ale Vy, a on že je pro Vás oba nadále sluníčko. A po tom ujištění (děti to potřebujou slyšet pořád) bych navázala na to, že určitě ví, že něco jiného je víkend a vyspávání ráno a něco jiného je povinnost, třeba škola. V klídku mu řekni, že jako máma máš za něj zodpovědnost, a ponocování, kdy jde ráno brzo do školy, mu přinese horší zdraví i soustředění a tím horší známky ( v nouzi bych mu klidně řekla, že kdyby si pak toho všimli ve škole, že by se mohla o Vás zajímat sociálka, prostě jemně ho postrašit, ale to záleží na Vaší situaci, vůbec Vác neznám, natož jeho povahu, třeba jen brblá stále dokola, až je to unavující, ale jinak je třeba hodný tichý kluk). A ke spaní v jiné posteli - občas to jde, ale celkově je každá rodina jiná, ať se podívá na rodiny kamarádů, každá má svá pravidla, něco je líp a něco hůř. A ty jako máma věříš, že je pro něj nejlepší to, k čemu ho vedeš Ty. Proto to bude tak, jak říkáš Ty. ... zkrátka začni chlácholivě, pomazlete se (pokud už není úplný puberťák), ale pak dej jasně najevo, že prostě tak to je a přes to vlak nejede. Že mu to chceš vysvětlit, nějaký kompromis být může, ale o základních věcech se tu diskutovat nebude, to už jsi mu řekla a nenecháš se zviklat. Lehko (a možná i blbě ) se mi radí, sama to neumím, jsem v reálu spíš "máslo", ale vidím kolem sebe, že přísnější lidé nemají jen ten respekt, ale kolikrát i časem je jejich děti docení. Myslím samozřejmě "trochu přísní", a má-li on teď kvůli rozvodu v hlavě zmatek, plus blíží se puberta (dnes děti kolem 11 let), tak potřebuje nějakou jistotu, a to třeba i v jasných pravidlech. držím Ti pěsti, ať tohle období v životě zvládneš co nejlíp! J.