Re: něco pro obveselení

Holky nebrečte, však ono se vám po tom bude stýskat, až vás ti vaši dárečci najednou přestanou potřebovat mít věčně za zadkem. A bude to, ani se nenadějete. On si každý říká, že je to pořád ještě hodně daleko, a pak najednou zjistí, že je doma věčně sám a jen čeká a čeká. My jsme také byli doma zvyklí na velký cvrkot, několik let moje žena doma provozovala non-stop službu na hlídání dětí a sešlo se nám jich tam třeba i 10 najednou (!!!). Ale všechno to pak najednou kamsi vyšumí, děti vyrostou, zjistí, že je na světě mnohem víc lidí, než maminka s tatínkem a sourozenci (a hlavně zajímavějších, neokoukaných) a začnou vystrkovat růžky. Nedá se tomu nijak zabránit, lze se jen přizpůsobit a nějak rozumně to zkusit korigovat, zastavit bohužel ne.

Tak si to s nimi užívejte, dokud máte co. My už doma povětšinou sedáváme u stolu sami dva, koukáme se po těch prázdných židlích a je nám všelijak. Nějak moc rychle to všechno uteklo.

ahoj M.