Plavání

Dcera chodila jako mimino a pak v 5 letech na kurzy plavání.
od instruktorky jsem se dozvěděla názor, že pro předškolní děti je nejdůležitější, aby se nebály vody a jakýmkoli stylem se udržely nad vodou. Nemá moc cenu se snažit pilovat u nich nějaký konkrétní styl. Samozřejmě výjimky existují.
Takže učili děti nejdříve v mělkém bazénku "padat" do vody, přeskakovat obruč do vody, potápět se pro věci na dně. Pak se začaly učit splývat a přešly do hlubokého. Tam dostaly ty zmiňované pásky a znovu splývaly a prokládaly to nějakými základy prsou a znaku.
Nicméně, když se měla dcera dostat rychle ke břehu, plavala "čubičku".
Instruktorka mě uklidňovala, že díky vytrvalosti je mé dítě "nepotopitelné", a styl že prý nacvičí později.
Dneska je ve 3. třídě, vloni na plavání jezdili se školou a konečně umí prsa a kraula. Ale nijak kvalitně. V bazénu radši jen blbne, ale věřím, že doplavat v případě nebezpečí, by zvládla. I když v takové chvíli je asi nejdůležitější nepanikařit. V panice se utopí i dobrý plavec.