Po návratu domů

Tak hlásím návrat z cesty do jižních Čech, kterou jsme si s Vojtíškem dlouho plánovali, na kterou jsme se MOC těšili, ale nakonec jsem ji musel absolvovat sám
Večer před odjezdem totiž dostal Vojta horečku a začla mu rýma. A to posledních 14 dnů nemluvil o ničem jiném, než že s tátou pojede dlouho vlakem do Nové Včelnice

Ten večer před odjezdem to u nás bylo jako v slzavém údolí. Taky já jsem se hrozně těšil, jak si s malým vyrazíme poprvé ve dvou někam dál...

Koupil jsem nám doplatek do 1. třídy a jako malý kluk se těšil, jak Vojtovi ukážu chrám na kopci nad Lulčem, brněnský Špilberk a Petrov, zámek v Rosicích, vodní mlýn na kávu ve Vladislavi, zámek v Náměšti, letecký pohled na Třebíč (trať tu vede po viaduktu vysoko nad městem, tak i starý klášter dominující městu je vidět krásně shora), větrný mlýn na kávu (jediný u nás), starý poutní kostel u Okříšek, starobylou Jihlavu (kde jsme se ženuškou než se nám narodily děti několik let bydleli), zámek u Horní Cerekve, nádhernou krajinu jižních Čech s rybníky a vzorně opečovávanými usedlostmi se stády koz a ovcí okolo a jako zlatý hřeb pak měla být jízda úzkorozchodným vláčkem z J.Hradce do Včelnice...

Pár fotek je samozřejmě jen malá náplast na to, že jsme spolu nejeli, ale na podzim tam už určitě společně vyrazíme.

Pro Vás tu tedy mám alespoň pár obrázků vyfocených z okna rychlíku:



Rosťa