Re: Dobré dopoledne

Jé, Zdenči, ono mě zase tak moc nežer . Já jsme taková řešitelka všeho. Víš jak, nikdo nejsme ideální a ani když se vojtovka cvičí, tak toho ideálu nesáhneš, ale snažíš se mu přiblížit. Moje dětská říká, že Vojta slyší trávu růst. jakože odchylky má každej a neznamená to tragedii, jen vojtovci prostě předjímají, jestli se to upraví,jakýma náhradníma mechanitzmama, jaké to bdue mít důsledky.....není tím myšleno, že bude dítě pak pokroucené, jde spíš o skoliozy, šikmé pánve...Někomu to pak ani v dospělosti problémy dělat nemusí, ale vzledem k současnému způsobu života, to problémy spíš dělá-jakože bolesti zad, hlavy a tak-to má dnes skoro každej. Ovšem zase to, že je to běžné neznamená, že je to OK. Takhle to vnímám já. A taky je fakt, že když se člověk jednou dostane do ruky rehabce, tak pak prostě ty odlišnosti vidí. Normálně bys o tom neměla ani potuchy. Podle naší dětské jsou děti v pořádku, Editka nepotřebovala cvičit nikdy, Radimek byl dráždivý a hypertonický v zádových a šíjových svalech....Diskrétní asymetrie, kterou ale poznala taky až Koudelková a pak Bráthová....Prostě nic, co by neměla většina ostatních dětí, ale já to řešit chci. Neberte mě proto moc vážně a už vůbec se nestresujte.